NORMÁLNĚ ČI DIGITÁLNĚ ?

Možná, že i vy řešíte tuto otázku. Zda zůstat věrni klasické fotografii, nebo přesedlat na digitální fotografii.

Je důležité z jaké pozice k tomuto problému přistupujete. Jaké je vaše vybavení a jaké ambice na výsledek svého fotografického snažení máte.

Pokud jste prostým amatérem, který do svého kompaktu vloží film o vánocích, aby jej po dovolené dal do minilabu vyvolat a udělat z něho fotky, tak zachovejte klid. Váš foťák vám jistě v tomto rytmu poslouží ještě řadu let. Za peníze, které by vás stál digitální foťák pořídíte s manželkou výlet na Kanáry.

Digitální fotoaparáty, které poskytnou výsledný snímek o kvalitě srovnatelné s klasickou fotografií do formátu A4 se pohybují v ceně od 15.000 do 45.000 Kč. Nutno, ale počítat i s faktem, že k fotopřístroji potřebujete zdroj proudu (silné nabíjecí články) a paměťovou kartu (čím větší kapacita paměti, tím více snímků). Na kartu 64 MB je možné pořídit cca 130 snímků v rozlišení 1600x1200 u přístroje 2,1 milionu pixlů.

Paměťovou kartu můžete odnést do digitálního minilabu, kde vám zhruba ve stejné ceně jako u klasické fotografie udělají do druhého dne (někde dříve a někde ještě později) fotografie 10x15 cm. Pokud nemáte kartu další, nemůžete po tu dobu fotit. Když máte k dispozici počítač, jste na tom lépe. Stáhnete si obsah karty z foťáku do počítače a data na vhodném médiu (CD-R, ZIP, diskety) odnesete do digitálního minilabu. Při tomto postupu vám přinese digitální fotografie tyto výhody:

  1. již po expozici uvidíte na hledáčku zda se snímek povedl, či nikoliv,
  2. můžete kdykoliv méně zdařilý snímek smazat a vyfotit jiný,
  3. pokud v počítači používáte některý grafický program (Corel, Photoshop apod.), máte možnost snímky upravit, udělat výřezy, barevnou korekci atd. a nahrané na příslušné medium odnést do minilabu,
  4. snímky můžete snadno archivovat, řadit do prezentací a prakticky máte po problému zda fotit na diáky nebo film a získat následné fotky.

&#Samozřejmě vás nečekají jenom výhody. Proto je zapotřebí se připravit i na nevýhody digitálních foťáků. Jsou to především:

  1. větší závislost na bateriích (zejména při používání blesku a častém prohlížení získaných snímků) – baterie jsou různé a jejich ceny jsou relativně vysoké,
  2. počet snímků je limitován mimo kapacitu baterií i kapacitou používané paměťové karty (pokud nemáte již místo na kartě, či dojde zdroj proudu tak je s focením konec),
  3. optické rozlišení digitálních přístrojů se více blíží kompaktům střední a vyšší třídy a je horší než u zrcadlovek,
  4. je stále malý počet minilabů, kde vám bez řečí udělají z media fotky do 1 hodiny jak je zvykem ve většině z nich z klasického kinofilmu.

Pokud se zabýváte myšlénkou, že získané snímky zpracujete sám na svém počítači a bez nějakého minilabu, čeká vás největší problém digitální fotografie – nehorázně drahé vstupní materiály pro digitální fotografii.

Například při použití barevné inkoustové tiskárny (i když neuvažujeme její cenu) z jedné náplně potisknete 35 – 40 papírů formátu A4 . A nyní počítejme. Cena inkoustové náplně je cca 1.500,- Kč. Papír pro fotografický tisk stojí 1 list 30,- (pouze papíry menší kvality jsou za 12 a 20 Kč). A když nepočítáte se ztrátou času po dobu tisku (tiskárny rozhodně netisknou tak rychle jak se uvádí) ani s amortizací tiskárny a PC, stojí vás jedna fotka 67,50 Kč. Je to o 17,50 až 23 Kč více, než dáte za klasickou fotku o stejné velikosti v minilabu.

Za digitální fotografii považujeme i takovou, která vznikla například jako produkt digitalizace negativu, nebo diapozitivu. Ano, skenování filmů je v současné době pro většinu fotografů vyhledávanou cestou. Také já patřím k této skupině. Ačkoliv se do mé rodiny NIKONu F3 a CANONu EOS 5 také vloudil digitální CAMEDIA C-990, jsem stále příznivcem klasické fotografie a fotografických procesů. Fotím vše na kinofilm, kde požaduji větší využití výsledných snímků. Pouze tam (dokumentační fotky do zpráv), kde se předpokládají výsledné fotografie pouze 10x15 cm do textu, či příloha na CD-R ke zprávě, používám digitální foťák. To, že ušetřím jednak za nákup a zpracování filmu, ale především čas při zdlouhavějším skenování, činí digitální foťák pohotovější. Další použití je však více omezeno, než u snímků pořízených na kinofilm.

Vše co nafotím na kinofilm, skenuji v rozlišení 1950x1950 dpi a ukládám na CD-R. Navíc archivuji filmy a mám tak dva druhy rozdílných médií pro další využití.

Každému, kdo má špičkové fotografické vybavení a také k dispozici PC, doporučuji cestu k digitální fotografii skenováním kinofilmu. Je to cesta s minimálním výdajem. Letos například firma MICROTEK nabízí skener na kinofilm s rozlišením 1800 dpi, do kterého lze zakládat kinofilm v pásu, v nastříhaných dílech i samotné diapozitivy, a to v celkem solidní ceně 9.000,- Kč. Co tím získáte ? Ušetříte. Cena skeneru vás přijde skoro na stejné peníze jako paměťová karta do digitálního foťáku. Můžete si do digitální podoby převést celý svůj dosavadní filmový archiv i veškeré diáky. A do budoucna můžete fotit výhradně na diáky a získat i fotky. Vyzkoušíte si tak přednosti a zápory digitální fotografie. Budete chyceni drápkem a přesně zjistíte kam Vás to táhne.

Do mé rodinky fototechniky v listopadu pronikl pětimegáč CAMEDIA 5050 a vytlačil menší a skladnější C990, ale přinesl velké množství výhod. Spolu s microdrive 1GB tento profesionální kompakt (tak jej označuje výrobce) je velkým pokrokem v digitálních foťácích. I přesto stále fotím také na kinofilm a svitkový film, ale méně.

Vladimír Vojíř